Žáci dostávají na začátku každého pololetí z vybraných předmětů několik úkolů, z nichž si jeden vyberou a zpracují. Osmáci měli tentokrát, kromě jiného, vymyslet pohádku nebo básničku s použitím daných slov a rozsahu.
Jedna básnička se mi natolik líbila, že jsem autorku požádala o svolení zveřejnit ji na našem webu. A tady je:
SMUTNÁ VÍLA
Žaneta Bukvová
Bylo jaro, sluníčko se smálo,
krásné počasí až u srdce hřálo.
V nedalekém království žila víla,
šaty měla černé, ale její kůže byla bílá.
Její vlasy byly fialové jako fialka,
její hlas byl vysoký jako píšťalka.
Její oči byly modré jako nebe,
avšak byla sama, měla jenom sebe.
Neměla nikoho, proto smutná byla.
Přála si, aby kamaráda měla.
Šla loukou a po cestě pejska potkala,
byla tak ráda, že se s ním setkala.
Oba byli sami, proto stali se přáteli.
Společný čas spolu každý den trávili.
Básnička ukazuje, že nikdo by sám neměl být.
Každý by měl svého kamaráda mít.
( zadání k básničce: vlastní námět, ale musí obsahovat 7 slov z následujících – les, krajina, rok, víla, přání, nebe, jaro, fialka, Zimní královna, Sluníčko, lísteček, paprsek, sukýnka, louka, království.)